|
|
Subjektivní vnímání únavy sester na oddělení s Covid-19 pozitivními pacienty.
Vosátková, Laura ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pracovní zátěží sester pečujících o COVID-19 pozitivní pacienty. Cílem dotazníkové šetření bylo zjistit míru pracovní zátěže těchto sester a zjistit, zda míra pracovní zátěže oddělení Covidového typu převyšuje míru pracovní zátěže standardního neCovidového oddělení. Sběr dat probíhal na lůžkových, JIP a ARO odděleních benešovské nemocnice Rudolfa a Stefanie, která pečovala o COVID-19 pozitivní pacienty. Dotazníkové šetření probíhalo od listopadu 2021 do ledna 2022. Cílovou skupinu respondentů tvořily praktické a všeobecné sestry. Pro zpracování dat byl použit datový list vytvořený programem Microsoft Excel, pro základní statistické analýzy a vytvoření tabulek četností program STATISTICA CZ 12. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že podíl, resp. míru subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly přetížení uvedlo 73,44 % respondentů. Podíl subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly monotonii uvedlo 90,63 % respondentů. Podíl kombinace subjektivních prožitků přetížení a monotonie uvedlo 67,19 % respondentů. Pracovní zátěž na oddělení s COVID-19 pozitivními pacienty nepříznivě prožívalo 20,31 % respondentek a 1,56 % respondentů. Lze usoudit, že při výkonu práce pocit časové tísně je přítomný na standardních neCovidových odděleních i...
|
|
|
Řízení třídy v 1. a 2. ročníku ZŠ v nestandardních podmínkách
Bartůňková, Markéta ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice řízení třídy v prvním a druhém ročníku základní školy v nestandardních podmínkách. Těmito podmínkami je myšlena pandemická situace COVID-19. Omezení, která zakázala fyzickou přítomnost žáků na školách vyžadovala změnu řízení výuky a nutnost pružně reagovat na mimořádná opatření. Distanční výuka byla nová forma výuky, jak pro učitele, tak pro žáky a jejich rodiče. Teoretická část vysvětluje pohledy na řízení třídy, věnuje se školní třídě a specifikům prvního a druhého ročníku. Řízení školní třídy je náročná disciplína a neexistuje jednotný návod na fungující řízení. Učitel se zdokonaluje na základě zkušeností a sám se rozhoduje jaké strategie využívá. Poslední kapitola teoretické části popisuje pandemii a charakterizuje distanční výuku. Podrobně se věnuje situaci v České republice a nabízí přehled vzniklých platforem, které měly usnadnit komunikaci nejen učitelům. Praktická část pomocí polostrukturovaného rozhovoru pomáhá objasnit dva stanovené předpoklady, pojmenovává kritická místa online vyučování a nabízí možnosti, které učitelé mohou pro případné budoucí opakování událostí použít. Hlavním cílem empirické části práce bylo získat podklady, které by pomohly sestavit přibližný obraz o tom, jakým způsobem přizpůsobili čeští učitelé prvních a druhých ročníků své...
|
host ::
RSS.